Nazdar kámo, jak to jde? - zavolal mi jednoho dne Morky a hned přihodil další otázku - totiž jestli bych se nepřipojil k partě ze Salty a nezúčastnil bych se v půlce května hromadnýho výletu na umělou vlnu do Mnichova. Už loni jsem tahal rozumy od Honzy GoPro, kterej už měl několik sessions v bazénu za sebou a nejpozději od té doby jsem to měl na bucket listu a tak jsem hned vypálil, že jasně, že pojedu... jenže...

...jenže jak se blížil termín a a celá parta se začala po whatsapu domlouvat, přestával jsem si bejt jistej, jestli to vůbec stojí za to a jestli bych se na to neměl radši vybodnout. Všichni totiž měli vyrazit ze západu Čech nebo z Prahy a pro mě z Brna to znamenalo 500km sólo jízdu na místo a dalších 500 zpátky + náklady na bydlení + 100 EUR za přislíbenou hodinu surfování. Píšu přislíbenou, protože vám samozřejmě nikdo nikdy nezaručí, že se opravdu sklouznete. Všichni to přece známe...ze břehu někdy vlny vypadají jedna A a když se člověk dostane na line-up, připadá si občas jak kdyby byl poprvý ve vodě a nechytne ani Ň! No ale jó, jdu do toho!

Už když jsme se na začátku domlouvali, že tam pojedem, řešili jsme, kterou vlnu z nabídky si vyberem. Na menu totiž je:

1. Začátečník, 2. Rookie, 3. Progressive, 4. Intermediate, 5. Advanced, 6. Expert a 7. Pro

První dvě úrovně jsou pěna, ty další čistý vlny. EXPERT nabídne i barel a PRO ti umožní trénovat airy. Dali  jsme hlavy dohromady a domluvili se, že dáme ADVANCED a budeme doufat, že nám to sedne. Kromě velikosti vlny si pak můžeš vybrat, jestli využiješ "A" framu, kdy se všichni surfaři potkávají uprostřed bazénu a podle zvolené levé nebo pravé varianty si chytají svou vlnu v určeném pořadí - tahle varianta tě přijde na 100 euro, nebo si vybereš tzv pointbreak, který ti umožní jízdu z jedné strany bazénu na druhou - to tě bude stát ještě o 60 éček víc.

My jsme nakonec vybrali Áčko, abychom šli do vody všichni najednou. Zabookovali jsme si teda s předstihem časový slot a vybrali si  levou nebo pravou vlnu podle preference.  Na místě tě pak obsluha navlíkne do barevný lycry, abys byl pod kontrolou a držel se na svý vlně.

Jak se blížil den odjezdu, začalo se v partě řešit, kdo si poveze vlastní prkno a kdo si bude půjčovat na místě. Argumentem pro vypůjčení prkna za poplatek byla informace, že se v tom bazénu prkna prý často ničí a je škoda si likvidovat svoje. Podíval jsem se do ceníku půjčovny, pak do ceníku pokut za poškození vypůjčenýho prkna a rozhodl se, že to riziko podstoupím s vlastním prknem  a pokud náhodou k poškození dojde, holt si ho opravím. Přišlo mi to jako lepší varianta, než se případně dohadovat a platit pokutu 700 EUR. Dobře jsem udělal. Nějaký riziko poškození prkna tam asi je, ale přišlo mi mnohem menší, než při surfování v oceánu.

Takže jo - vlastní prkno, ale jaký? Na začátku sezóny u oceánu jsem vždycky vděčnej za Firewire Addvance s výtlakem 57 litrů. Bývá na mě hodný, odpouští mi hodně chyb a přestože je náročnější na duck dive, obrovský výtlak šetří síly slabých rukou při chytání vln a to opravdu chceš. Nebude ale na bazén moc pomalý? Nebude lepší short 6'6" s výtlakem 42 litrů, který bude na vlně živější? Babo raď! (Pro úplnost informací dodávám, že mi váha osciluje kolem metráku. V poslední době osciluje jen z jedný strany. Z tý horší...) Po chvíli vnitřního boje jsem nakonec vybral Firewire a jak se nakonec ukázalo, byla to dobrá volba...

Nastala hodina H - čas odjezdu. Prkno, neopren, sud piva a gril. Všechno nabalený v autě, tak Chica pojď, můžeme vyrazit! K vlně jsem dorazil pár hodin před naším slotem. Někteří byli na místě už od rána, někteří přijeli dokonce už předchozího dne a prozkoumávali terén. Zaparkoval jsem obytňák na jednom z okolních parkovišť a spěchal k bazénu. Mimochodem ti, kteří přijeli už v pátek večer a neměli objednanej hotel, se v pohodě vyspali přímo na parkovišti v dodávkách.

Všude docela cvrkot, parta sedí u stolu, vede řeči, tlačí oběd a pije pivo. Jak jinak. 🙂 U stolu sedí i Anička Rútová, která už si svou hodinku odjezdila a musím říct, že mě její odpověď na otázku: "Jak to šlo?" docela rozhodila. Prej žádná sláva, že chytla jen pár vln, že moc netuší proč to nešlo a že minule to prej bylo v pohodě. No, jak jsem říkal, někdy to jde a jindy ne. Protože vím, jak to Áňa na vlnách normálně dává, předpokládám, že v jejím slotu nepoušteli Advanced vlnu, ale minimálně Expert nebo Pro, který mají být znatelně rychlejší a větší. Nechám partu u stolu a napnutej jak kšandy  hledám dvěře z hospody k bazénu. První dojem - fíííha, to vypadá super. Druhej dojem - hmm, čekal jsem to větší...jako celej ten bazén myslím. Chvíli koukám, co se v bazénu děje a pak jdu zpátky k autu vysvobodit Chicu, nachystat prkno a trochu se rozhejbat na surfskatu. Ještě předtím udělám na recepci check-in pomocí QR kódu, kterej mi předtím přišel emailem a dostanu náramek s chipem, kterej mě v určenej čas má pustit přes turniket k bazénu na krátkej brífing s instruktorem.

Čtvrthoďku před zahájením naší session jsme navlečený v neoprenech a čekáme na instruktora. Ten nám rozdá lycru - černá jezdí pravačky, zelená levačky a vysvětlí co a jak. Každý má svý číslo v řadě (je nás 14 na každý straně). Chytíš vlnu, dojedeš na konec bazénu, kde je na zdi značka, která ti říká: "dál už nejezdi - rozbiješ si hubu nebo prkno", tam vylezeš z vody a vracíš se pěšky zpátky na "line-up".  Když spadneš, nebo vlnu nechytíš, pádluješ z vody nejkratší cestou ven a čekáš, až na tebe zase přijde řada. Takže to celý rotuje ne podle chycených vln, ale podle pokusů o chycení vlny. Na "line-upu" nad tebou sedí instruktor a navádí tě do správné pozice a směru prkna. Pak tě upozorní, když přichází tzv předvlna a po ní hned následuje vlna tvoje. Instruktor zahuláká, že máš pádlovat a pak už je to jen na tobě.

Než jsem se nadál, byl jsem na řadě. Ani nevím jak se dařilo těm přede mnou, ale najednou slyším týpka nad sebou jak volá, že mám pádlovat. Instruktor se má poslouchat, tak zaberu a.....jedu....jeduuu! 🙂  Dvakrát, třikrát zatočím a je konec...ven z vody a hurá do fronty...najednou si připadám jak děcko poprvé na toboganu...honem honem ať je tu další jízda.. Slabý ruce mi ale už u třetí vlny dávaj vědět, že co se pádlování týká, víceméně celou zimu se flákaly a že to bude krušná hodinka. Jedno kolečko vychází zhruba na 5 minut. Voda byla v půlce května sice studená, ale člověk v ní moc času netráví a na vlnu jak v oceánu nečeká, takže neopren 4/3 při 12°C vodě bez bot a rukavic úplně v pohodě. Vzhledem k tomu, že nepádluješ proti a neděláš duckdivy, ani kukla není potřeba.

Z nějakých dvanácti vln jsem rozpádloval všechny, na třech vlnách už nebyla síla skočit na prkno a v jedný vlně pád hned v prvním top turnu. Spokojenost. Osm vln odjetých, každá vlna stejná, člověk má docela prostor uvědomit si co dělá a co by dělat v další jízdě měl, aby tam byl nějakej progres. Menší, živější prkno by se hodilo, ale až příště, až nebudou ruce tolik protestovat. V celý partě je nálada různá, podle toho, jak se komu zadařilo. Dá se říct, že na škále 0-10 každá vlna zlepšuje náladu o bod a bohužel někteří skončili session s velkou nulou - podle mě chyba ve volbě příliš malých prken... Btw jsem z AI vytáh info o rozdílu mezi výtlakem ve sladký a slaný vodě. Prej  je to 2,5%, což třeba u prkna s výtlakem 42l vyžaduje do sladký vody výtlak 43l, aby to člověka neslo stejně. Sice nepatrnej rozdíl, ale přece jen rozdíl. Těm, co se nesklouzli, poskytuje alespoň nějakou výmluvu...:)

V hospodě po session rozebíráme kdo co a jak a koukáme u toho na velkou plazmu, kde jedou ve smyčce všechny naše jízdy nasnímaných ze dvou kamer z různých úhlů. Kdo chce, stáhne si pomocí QR kódu apku a za 20 EUR si tam ty svoje jízdy najde. Je tam možnost za 5 EUR přihodit i fotky, což jsem sice udělal, ale nedoporučuju to, protože se jedná jen o fotky vygenerovaný AI z těch videí a kvalita je mizerná. Jinak mezi těmi co se sklouzli, panuje celkem shoda, že dobrý, ale pointbreak by příště asi byl lepší než A- frame...

Už dopředu jsme na cestě mezi vlnou a Českem našli asi 40 minut od vlny wakepark, kde se dá v autech přespat a tak se přesouváme. 15 EUR za řidiče, 10 za spolujezdce, teplý sprchy, záchody, elektřina. Pijeme pivo, grilujeme a pindáme. Pomalu ale jistě se rozjíždí večírek, takže za chvíli máme pocit, že jsme zpátky v Asturias na Salty po skvělým surfovým dni v oceánu. Dobrý to bylo. Počítám, že se do Mnichova ještě někdy podíváme...tak čau!