Vlastně úplnou náhodou a dost nečekaně. Vzhledem k tomu, že jsme dřív ochutnali surfing na vlnách, na paddleboardy jsme koukali dost s despektem. Oni totiž surfaři paddleboardisty nemají ani trochu v lásce. Důvod je jednoduchý a prostý. Paddleboardisti nám totiž kradou vlny! 🙂  Vím, že pro člověka surfingem nepolíbeného to zní divně. Bude si myslet, že tak jako důl se může zatopit nebo zasypat, vlna může být velká nebo malá, ale nikdo vám ji přece nemůže vzít...

No a vidíte, přesto je to pravda pravdoucí! Než to vysvětlím, musíme si dát opět trochu surfařské teorie. Tomu místu, kde surfaři vyčkávájí a které je tu blíž, tu dál od břehu, se říká LINEUP. Je to místo, kde se lámou nejen vlny, ale i chleba. Tam se totiž ukazuje, jak který surfař umí vlny dobře číst a odhadne to správné místo kam si má napádlovat, aby byl co nejblíže k peaku. Peak je nejvyšší bod vlny, který se pak jako první zbortí dolů. Zkušený surfař v tomhle místě udělá tři čtyři tempa, provede TAKE OFF - to znamená, že se z polohy ležmo na prkno postaví, a už jede. A v podstatě se snaží doleva nebo doprava ujet té vodě, která právě od toho peaku padá z vrcholu vlny dolů. Snaží se víceméně zůstat v takzvané čisté vlně. Začátečník naopak svoje první surfařské pokusy a krůčky dělá až tam, kde už vlny popadaly, kde se ke břehu valí už jen pěna.

Ale zpátky na LINEUP.

Ten surfař, který je nejblíž peaku, má přednost před ostatními a pokud vlnu chytne, je jeho a nikdo mu do ní nesmí vjet. Pokud mu do ní někdo přesto vjede, jedná se o takzvaný DROP a sem tam existují místa, kde se pohybují nervově labilnější surfaři a jsou schopni se kvůli takovému  faulu i bít, nebo na břehu na parkovišti dotyčnému třeba propíchat pneumatiky. Většinou se to naštěstí odbyde nějakým jadrnějším slovem a někdy i smíchem.

Tak a budeme pokračovat zase nějakou teorií. Surfová prkna jsou různá. Od začátečnických "peňáků", s velkým výtlakem, dlouhých, širokých a měkkých, aby případá srážka tak nebolela, až po krátké, tzv SHORTY, umožňující snadnou manévrovatelnost a trikovou jízdu. Někde mezi, můžeme říct, jsou takzvané LONGBOARDY, dlouhá a rychlá prkna s větším výtlakem. Longboardoví experti cupitají během jízdy po prkně dopředu a zase zpátky a vypadá to trochu jako
balet. No a takové dlouhé prkno, které je hodně rychlé, umožňuje chytat vlny ješte daleko předtím, než se začnou lámat a už víme, že kdo první chytne vlnu, má přednost. No a teď si představte, že takové dlouhé, rychlé prkno uvádíte do pohybu ne rukama, ale pádlem. Vlnu pak takový paddleboardista chytá úplně první, dlouho předtím, než  surfař na longu a nekonečně dlouho předtím než surfař na shortu. A tam právě vzniká ta nevraživost vůči pedlařům... 🙂

A jak jsme nakonec vzali paddleboarding na milost? Paradoxně se o to postarala zase vlna. Tentokrát covidová. Byla to ta první, která komplet uzavřela všechny hranice a vzdušný prostor a se surfováním bylo utrum. Cestovky se zaměřením na surfing musely přijít s náhradním řešením a tak se učilo na českých rybníkách a přehradách správně na surfech pádlovat, otáčet se a potápět, prostě všechno to, na co u oceánu během týdenních kurzů není dostatek času. Jedna z těch cestovek se jmenuje Surf&Travel a jejího majitele Aleše jsme poznali během našeho půlročního pobytu ve Španělsku. Tak jako tam, jsme i tentokrát v jižních Čechách  pomáhali vybudovat zazemí pro účastníky jeho kurzu. Na jednom z místních rybníků jsme spolu s kurzanty měli pár paddle boardů k dispozici a protože si to holky docela oblíbily, jeden jsme rovnou koupili. Za mě teda musím říct, že mě na začátku  jízda na klidné vodní hladině rybníka či jezera úplně 2x nenadchla. Jednak se nic moc během té jízdy neděje a pak - pořád jsem měl v hlavě ty zloděje vln... 🙂 Můj vztah k paddlebordingu se ale zcela a náhle změnil, když jsme přikoupili další boardy a vyrazili na řeku. Jízda najednou dostala úplně jiný rozměr a nečekanou dynamiku. On taky totiž ten  běžný model, kdy si rodina pořídí jeden board pro všechny, moc radosti nenabízí. Myslím hlavně té sdílené. Na prkně může být jen jeden a ostatní čekají, až na ně příjde řada a to není úplně ono.  Samozřejmě, že se boardy dají na kdekteré větší vodní ploše půjčit a vzít pak kamkoliv, třeba i na nějakou řeku. Ona je ale  jedna věc něco si sjet, a druhá potom, jak se dostat zpátky... Proto jsme se rozhodli, že přikoupíme další boardy a nabídnem rodinám či skupinkám přátel kompletní servis v podobě výletů na řeky včetně odvozu. Velká parta během plavby chca nechca přece jen nějaký hluk nadělá, ale maximálně šestičlenná skupina je úplně akorát, kdy si každý jednotlivě ten pobyt v přírodě užije a zároveň své zážitky má s kým sdílet. Paddleboarding si tak můžete užít opravdu na maximum. Krásná příroda, spousta ryb, volavky, ledňáčci a zpěv dalších ptáků, tančící vážky....no prostě balzám na duši.....  Tak co? Kdypak s námi vyrazíte na SUP výlet? 🙂

 

 

Na řece je krásně...

0 Comments

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Previous reading
Jak jsme objevili Paddleboarding
Next reading
Vestavba do dodávky