Jabloň je rod opadavých listnatých stromů z čeledi růžovitých, patří mezi jádroviny. Jabloně široce pěstované pro plody zvané jablka jsou označovány jako taxonomický druh jabloň domácí.

Jabloň je cizosprašný strom. Jabloně patří mezi dlouhověké stromy. Běžně se dožívají 60–80 let i nad 100 let a dorůstají výšky až 15 metrů v závislosti na druhu, odrůdě a podmínkách.

Pěstování jabloní začalo 300 př.n.l. a na počátku našeho letopočtu byla jablka u Římanů velmi oblíbená. Římané jabloně uměli i roubovat. Na našem území se s určitostí začaly jabloně pěstovat v 9.století. Další rozkvět pěstování byl během vlády Karla IV.
V českých zemích byl dalším mezníkem rozvoje pěstování jabloní začátek 19. století, kdy také vznikla pomologická společnost, která registrovala odrůdy.

Jabloně a jablka doprovází člověka od počátku historie. Podle řecké mytologie se v božském světě, který probíhal v časové paralele s tím lidským, měla konat svatba bohyně Thetis s člověkem. Na svatbu dostali pozvánku všichni bohové – až na bohyni sváru Eris.

Naplněná touhou po pomstě utrhla ze zahrady Hesperidek zlaté jablko. Za chvíli už jablíčko opatřené nápisem „Té nejkrásnější“ putovalo mezi Héru, Athénu a Afroditu. Když Paris coby pastýř hlídal své stádo, tři bohyně jej požádaly, aby zhodnotil, která z nich oplývá největším půvabem. Podle Parida to byla Afrodita. Ta mu odměnou slíbila, že se ožení s nejkrásnější ženou na světě, spartanskou královnou Helenou. Bohyně mu také odtajnila jeho původ a Paris se záhy vydal do Tróji, kde se představil svým biologickým rodičům. Později se setkal s Helenou a přiměl ji, aby s ním utekla. Útěk způsobil válku trvající celých deset let.

Jako jabloň bývá zobrazován, například na obrazech Lucase Cranacha staršího, biblický Strom poznání v rajské zahradě, ze kterého Adam a Eva ochutnali zakázané ovoce. V bibli se ovšem o onom stromě a jeho plodu nepíše nic bližšího...